V roce 2009 došlo v českém sociálním systému k významné změně, kterou pocitili především nemocní zaměstnanci a jejich zaměstnavatelé. Prvních čtrnáct kalendářních dnů pracovní neschopnosti zaměstnance začalo jít na účet zaměstnavatele, který nemocnému začal vyplácet tzv. náhradu mzdy za pracovní dny. Skutečnou peněžní náhradu zaměstnanec ale dostane až od 4. pracovního dne nemoci, takže první tři pracovní dny je doma zadarmo. Pokračuje-li v pracovní neschopnosti i dále, předá ho zaměstnavatel správě sociálního zabezpečení v místě svého sídla, která nemocnému od 15. kalendářního dne nemoci začne vyplácet nemocenskou.
Změna ve vyplácení nemocenské se ale významně dotkla zaměstnanců, kteří onemocní ke konci výpovědní lhůty či těsně po ukončení pracovního poměru. Vzhledem k tomu, že v souvislosti s dobou onemocnění může dojít k různým kombinacím, nabízíme je ve čtyřech základních variantách. Na nich ukážeme, jak je to s výplatou náhrady mzdy, nemocenské a s povinností zaměstnance hradit zdravotní pojištění.
Důležitým předpokladem pro názornost těchto variant je fakt, že nedochází k prodloužení pracovního poměru o dobu pracovní neschopnosti. Zároveň předpokládejme, že zaměstnanec nenastupuje ihned na nové pracovní místo.
Čtěte také:
- Pojištění denní dávky při pracovní neschopnosti
- Jak vysoká bude náhrada mzdy v roce 2017?
- Jak dát výpověď a změnit zaměstnání?
Nemoc méně než 14 dnů před koncem zaměstnání
- Varianta 1: Zaměstnanec onemocní 5 dnů před ukončením pracovního poměru.
- Zaměstnanec je stále v pracovním poměru, náleží mu tedy náhrada mzdy od zaměstnavatele. První tři pracovní dny nedostane nic, od čtvrtého mu zaměstnavatel začne vyplácet peníze. Vzhledem k tomu, že zaměstnanci skončí pracovní poměr dříve, než vyprší lhůta pro vyplácení náhrady mzdy, zaměstnavatel s jejím vyplácením přestane.
- V tuto chvíli je zaměstnanec devět dnů až do 15. dne pracovní neschopnosti, kdy mu sociální správa začne vyplácet nemocenskou, bez peněz.
- Pro zaměstnance nastává komplikovaná situace, protože je v pracovní neschopnosti, nemůže se přihlásit do evidence uchazečů o zaměstnání na úřadu práce. Registrovat se může až po ukončení pracovní neschopnosti. Zároveň si musí sám hradit zdravotní pojištění, a to až do doby, kdy mu začne správa sociálního zabezpečení vyplácet nemocenskou. Pak za něj zdravotní pojištění hradí stát. Své zdravotní pojišťovně by se měl přihlásit do osmi kalendářních dnů od skončení pracovního poměru.
Náhrada mzdy končí s pracovním poměrem
- Varianta 2: Zaměstnanec onemocní 14 kalendářních dnů před koncem pracovního poměru.
- Zaměstnavatel zaměstnanci po dobu 14 kalendářních dnů vyplácí náhradu mzdy přesně do dne, kdy končí pracovní poměr. První den, kdy je zaměstnanec bez práce a zároveň 15. den pracovní neschopnosti, jej převezme správa sociálního zabezpečení a bude mu vyplácet nemocenskou bez ohledu na skončení pracovního poměru, a to až do uschopnění či do vyčerpání podpůrčí doby.
- V tomto případě člověk nemusí hradit zdravotní pojištění. Prvních 14 dní je pojištěn coby zaměstnanec, od 15. dne je pojištěn coby osoba pobírající nemocenskou. Zdravotní pojištění za něj hradí stát.
Pokračování článku zde: Jste nemocní a máte padáka? (2)